VÁLEČNÍCI: Já Chci Víc

"No .. a teď to řve. Opravdu se těším, co s tím teď uděl-" hnědý kocour se zarazil, když Škvára vzal kotě do svých čelistí."Škváro ... co to zase děláš ...?" zeptal se otráveným hlasem."Jeřábe .." oslovil šišlavě hnědého kocoura. "... mě nezajímá, co si myslíš... Ale já z toho kotěte udělám tu nejlepší léčitelskou kočku, co ostatní klany kdy snily!" Přestávalo pršet a slunce začalo vylézat ze záclon mraků. Oba kocouři se museli s novým… Celý článek ›

Oba kocouři dlouze hleděli na tělo mrtvé kočky."Kdo to je?" zeptá se Škvára."Jak to mám vědět?! Nikdy jsem jí neviděl." sykne hnědý kocour. Škvára si povzdychl - ne otráveně, ale nešťastně."Aspoň .. by jsme jí měli pohřbít." se smutným pohledem se podívá na své tlapky a zpět na kočku."Nech to být. Je to jenom ztráta času!" odmítl hnědý kocour. Škvára se s naježenou srstí a bručením zle podíval na svého společníka a s rozhořčením odpověděl: "A… Celý článek ›

Šedý stín, zvaný Škvára, se zastavil a pohlédl na stína, který ho přinutil zastavit."Co zase ...?" zeptal se otráveně Škvára. Ze stínu budovy vyšel druhý stín - byla to také kočka, spíše kocour, který byl hnědě zbarvený s divnými krémovými pruhy na zádech."Jak co? Ty to necítíš?!" sykl na Šlápotu hnědý kocour. Napřímil hlavu, pootevřel tlamu a nasával vzduch, zkyslí lidskými odpadky a kyselého deště. "Někdo tu s námi je ... možná nějaký… Celý článek ›

"Já vím, musíme najít ty byliny ale ... Proč musíme procházet tímhle dvounožčím místem?! Nesnáším to tu!" křikne šedý stín. Druhý stín se na něho pomalu otočí, jakoby ho odjakživa nesnášel."Je to nejkratší cesta." otočil se zpátky k Hromové stezce a stáhnul uši dozadu."FAJN!" křikl šedý stín a vykročil z temna budovy - byl to šedě pruhovaný kocour s uštíplým uchem. Chtěl bleskurychle přejít stezku a svého společníka nechat za zády, ale vtom na… Celý článek ›

V zapadlém městě řádí vítr se silným dešťem ... Mraky se stále zhušťovaly, až skoro nebylo vidět ani na krok. Město upadlo k dennímu spánku. Ovšem ... nějaké hbité stíny se mihly směrem ke středu města. Hlasitě funěly a rozhlížely se, zda je bezpečné pokračovat. Byly jen pár metrů od svého domova - zarostlého území pole, místo zapomenuté lidmi. Nesnáším to tu! Pomyslel si šedý stín malého stvoření. Sklonilo to svou hlavu ke svému ochránci. Celý článek ›